Omalovánky – kreativní odpočinek (a nejukecanější článek)

Antistresové omalovánky pro dospělé jsou teď velmi módní a oblíbené. Obrovsky populární jsou hlavně v zahraničí, ale u nás se začínají také čím dál víc rozmáhat. V knihkupectvích je momentálně naprostý omalovánkový boom.

Hodně dlouho mě omalovánky nechávaly chladnou. Myslela jsem si, že na tom není nic moc kreativního a že to proto je trochu nuda. Jééje, jak moc jsem se mýlila.

Kouzelná zahrada

Kresba portrétů tužkou

Kresba portrétů tužkou je další z mých koníčků.

Nejsem umělec a kreslení portrétů mi nikdy nešlo. Naučila jsem se to až díky kurzu, na kterém jsem byla loni. Před kurzem jsem nekreslila, protože to vždycky byla katastrofa. Ale kurz kreslení, který jsem absolvovala byl skvělý. Naučila jsem se potřebné techniky a řekla bych, že teď když někoho nakreslím, tak je poznat o koho se jedná :-)

Nicméně i tak mám vše vydřené. Nepyšním se přílišnou fantazií ani talentem. Podle mě když má někdo opravdu talent, umí kreslit sám, bez kurzů, bez tištěné předlohy, podle živého člověka a nebo podle fantazie. Kdežto já když kreslím, tak se s tím piplám, pořád všechno přeměřuji a opravuji.

Jeden z mých prvních doma kreslených portrétů po kurzu.

Vyšívání – moje nejdéle trvající vášeň

Je kouzelné jak přibývá křížek po křížku a postupně se odkrývá vzor nebo obraz. Je neuvěřitelné, jak dlouho změť křížků na látce nedává smysl a najednou, z ničeho nic, s jediným dalším křížkem se vzor vyloupne a začne dávat smysl. Nikdy nevíte, kdy ta chvíle přijde. U každého obrázku je to jiné J. A vždy se nemůžu dočkat, až bude obrázek zarámovaný. Rám dodá obrázku vždy jiný rozměr a pozvedne ho.

Vyšívám od malička. Vyšívat mě naučila v (asi? nevím přesně) deseti letech moje šikovná teta vyšívačka. Je od Vyškova a jezdila jsem tam každé léto na týden na prázdniny. A vždycky jsem strávila mnoho a mnoho hodin okukováním a obdivováním jejích děl zarámovaných jako obraz, vyšívaných polštářů a prostírání. Tolik vzorů a tolik krásy! Až mi jednou teta řekla, že to je hrozně jednoduché a že nás to s mojí sestřenicí naučí. Ustřihla mi kousek látky, já si navlékla bavlnku do jehly a začala jsem. Jedna strana křížku a pak druhá, a znovu a znovu. No vida – to není těžké. Tak jsem zkusila jednoduchý vzor. To už bylo trochu komplikovanější. Moje první vyšívky byly plné chyb, každý křížek jiným směrem a někdy to ani nebyly křížky, ALE, byly to moje vyšívky. Jééj. Do jehly, bavlnek a té děrované látky jsem se zamilovala.

Za ta dlouhá léta od mých deseti let jsem měla různá období. Období kdy jsem třeba třičtvrtě roku pořád jen vyšívala jeden obrázek za druhým. Období kdy jsem vyšívání střídala s něčím jiným. Období kdy jsem na vyšívání třeba půl roku, nebo i celý rok nesáhla. Vždy jsem se k němu dřív nebo později zase vrátila.

Ze začátku to byly jen malé obrážečky, které postupně skončili v mém památkovém kufříku, nebo se ztratili někde v mém bordýlku.

Vítám vás na Moje tvoření, můj relax

Ahoj.

Vítám vás na svém blogu. Nebo možná spíš svém inspiračním záznamníku.

Jsem obyčejná i neobyčejná. Jsem milující žena a jsem maminka malého (nebo možná spíše většího J) devítiměsíčního sviště. Jsem skautka. Mám ráda slunečnice, dobré jídlo a miluju relax. Ráda čtu knihy – i když za posledních několik roků už s množstvím přečtených knih zaostávám. Ráda chodím do přírody. Zbožňuju procházky v ZOO. No a šíleně ráda tvořím.

Miluji jakékoliv tvoření. Za svůj život jsem se ve vlnách věnovala mnoha výtvarným a kreativním technikám. Některé byly spíše módní, chvilkové záležitosti, jiným se věnuji dlouho a k některým oblíbeným se vracím doteď.