Čím kreslím – pastelky (1) – klasické pastelky

Kresba pastelkami je veselá, hravá a podle mě má kouzlo.

Vlastním spoustu pastelek od různých značek a ráda bych vám ukázala, jaké jsou mezi nimi rozdíly.

Pastelky bych rozdělila na klasické a akvarelové. Tento článek bude o těch klasických.
I klasické pastelky se ale dělí – já rozlišuji hlavně školní a umělecké pastelky.

Začnu těmi ŠKOLNÍMI.

Ze školních pastelek mám už spoustu let pastelky Koh-I-Noor Jumbo Natur. Mají 24 odstínů a papírovou krabičku. Absolutně nechápu, jak je možné, že mi ta krabička tak dlouho vydržela celkem pěkná. Jsou silné a mají vroubkovaný povrch. Právě to vroubkování mi ale moc nevyhovuje. Je do ruky trochu nepříjemné. Pastelky nádherně kreslí a mají sytou stopu i bez tlačení. Bohužel ale, pokud nepřitlačíte, tak na papíře nechávají docela hodně bílých plošek. To ale i bez tlačení vyřešíte více vrstvami. Celkem obstojně se mezi sebou míchají. Pastelky hodně vydrží – rozumějte, mám je mnoho let a pořád nejsou moc vypotřebované. Novinkou, kterou jsem zjistila je, že se báječně rozmývají minerálním lihem.

Další klasikou dostupnou v každém papírnictví jsou Progressa. Mám 12ti kusovou sadu. Tuším, že se prodávají ještě po 6 nebo 24 kusech. Zjistila jsem, že Progressa nemám ráda. Na většině papírů mi žmolkovatí. Aby byla barva sytá musí se dost tlačit, nebo nakreslit několik vrstev – to ale způsobuje ony žmolky. Nechávají hodně bílých plošek. Šmudlají se – rozmazávají se i když o to nestojíte. Navíc se špatně ořezávají – tupí ořezávátka. Vím, že mají hodně příznivců, ale já mezi ně nepatřím.

 

A nakonec mám Faber-Castell Jumbo Triangular. U těchto pastelek Jumbo neznamená klasické, tlusté Jumbo, ale něco mezi, proto k nim je přibaleno ořezávátko :-) Dobře se mi drží, i když trojúhelníkový tvar obecně nemusím. Mám sadu 30ti barev. Barvy jsou průměrně pigmentované – ale mě se to celkem líbí – dělají obrázkům takový jemný vzhled. Celkem dobře se mezi sebou míchají a překvapivě nechávají jen málo bílých místeček. Byly ale nejdražší. Vyhovují mi hlavně do omalovánek pro dospělé.

Z UMĚLECKÝCH pastelek mám zatím jen jednoho zástupce:

Tím je Koh-I-Noor Tricolor. Mám 12ti kusovou sadičku. Bohatě to ale stačí, protože barvy jsou krásně míchat, vrstvit a jsou krásně syté. Nelámou se a dobře se drží. Problém je ale s ořezáváním, protože většina klasických ořezávátek s tou velkou dírkou je stále malých. Nechávají jen málo bílých plošek a ty stejně zmizí tím, že málokdy kreslím jen jednu vrstvu.

Časem si brousím zuby i na další umělecké pastelky – protože mít jen jednu malou sadu je trochu nuda. Lákají mě Derwent Coloursoft, Artists, nebo Drawing a chtěla bych alespoň malinkou sadu Faber-Castell Polychromos, nebo Prismacolor (to je ovšem trochu sen).

Uf, to bylo celkem obsáhlé :-)

Příště to bude o akvarelových pastelkách.

Lenka